Články převzaty z webu - NaKole.cz a Plzeňskonakole.cz
| Město | Název článku |
|---|---|
| Londýn | Pohlednice z Londýna |
| Londýn na kole: Svoboda města | |
| Amsterodam | Amsterdam – evropská metropole cyklistů |
| Vasteras | Västerås – město cyklistů |
| Lucemburk | Lucemburk na kole - půjčovny vel’oh! |
| Barcelona | Barcelona se (taky) zbláznila |
| Budapešť | Kde vázne budapešťská veloruce? |
| Paříž | Bude pařížský Vélib vzorem pro další evropská města? |
| Pařížané si pochvalují nový systém volně dostupných kol | |
| Portland | Portland: Cyklistický sen |
| Kodaň | Zimní Kodaň |
| Hamburk | Hamburk a cyklisté? Skvělé soužití |
| Mnichov | Mnichov na kole žije i v mrazivých dnech |
| Brémy | Brémy a cyklisté |
| Freiburg | Freiburg – německý ráj pro cyklisty |
| Vídeň | Cyklistický průvodce Vídní |
| Bern | Bern je/není jako Praha aneb zážitky z Bernu na kole |
| Lyon | Lyon nabízí lidem k využití 2000 kol, aby odlehčil dopravě |
| Odkaz | Popis |
|---|---|
| www.youtube.com | Na kole po Paříži v cyklopruzích: |
| www.nyc.gov/...bikemain www.nyc.gov/...bikemaps | New York - stránka o cyklistice a cyklomapa |
| blog.ihned.cz/...v-new-yorku-na-kole | New York – jak se v NY jezdí na kole – pohled Čecha Jan Macháčka (RESPEKT): |
| www.blisty.cz www.guardian.co.uk | Londýn – londýnský primátor buduje cyklistické superdálnice |
| www.youtube.com | Kodaň |
| www.youtube.com | Utrecht - Nizozemsko |
Vídeň byla v roce 2010 opět zvolena městem, kde se žije nejlépe na světě. Velkou měrou k tomu přispívá fakt, že město intenzivně podporuje cyklodopravu. Má téměř 1200 kilometrů komunikací uzpůsobených pro cyklisty. Vídeň staví každoročně nové kilometry cyklostezek a od roku 2010 podporuje finančně pořízení elektrokola. Jízdní kolo je ve Vídni plnohodnotným dopravním prostředkem, který využívá široké spektrum obyvatel k dopravě – a zdaleka ne jen jako sportovní náčiní pro volný čas. Níže jsou pak uvedeny zajímavé odkazy:
Zdroj: Tisková zpráva iniciativy Auto*Mat ze dne 24. září 2010
Taktéž se můžete nechat inspirovat komentovanými fotogaleriemi v sekci Cyklistika ve městech.
Dále se naše města mohou inspirovat švýcarských, nebo dánským modelem výstavby cyklistické infrastruktury.
A proč dva modely? Často je slýcháno z mnoha stran, že Česko se nikdy nemůže srovnat z Dánském, či Nizozemskem. Není to pravda! Jsou přeci regiony, kde tyto možnosti máme – třeba v Pardubicích. Ale pak jsou zase jiné regiony, kde je opravdu reliéf poněkud kopcovitější, třeba v Brně, či v Praze. Pak tedy srovnávejme Brno a Prahu s jinými městy, například švýcarskými. Bern, Zurich, nebo Luzern mohou inspirovat dopravní odborníky v tom, že za málo peněz lze hodně udělat. Švýcaři totiž dokáží velmi úspornými opatřeními vhodně regulovat dopravu tak, aby pohyb po městě byl bezpečný a pohodlný.
Švýcarský model je vhodnější pro většinu českých měst. Je finančně a prostorově méně náročný a je snazší jej budovat postupně – tam, kde opatření zatím není, pokračuje cyklista ve společném provozu s motoristy. Tím je zajištěna návaznost v každé fázi budování systému. Dánský model by bylo možné uplatnit pouze v některých českých městech, a to jen ve spojení s celkovou dopravně-urbanistickou koncepcí, jež by cyklistické dopravě přiřkla zásadní význam.
Společným znakem pro Česko, Dánsko a Švýcarsko jsou zelené koridory, které jsou pro cyklisty nejpříjemnější, ale neřeší plošnou obslužnost, tedy nedovolují všem obyvatelům města dostat se na kole rychle, plynule a bezpečně například do zaměstnání. To naopak umožňují opatření navázaná na síť komunikací využívaných i motoristy. Zatímco Dánové budují pro cyklisty jednosměrné vyvýšené pásy po obou stranách komunikace, a oddělují tak cyklisty od pěších i motoristů, Švýcaři vyznačují pruhy pro cyklisty přímo ve vozovce. Oba modely však mají společné rysy, kterými převyšují české řešení: cyklisté jsou odděleni od pěších, mají stejná práva přednosti v jízdě jako motoristé a na všech křižovatkách mají vyřešena všechna odbočení.
V případě cyklodopravy často postačí velmi jednoduchá řešení, která v první řadě upozorňují na prostor, ve kterém se lidé na jízdních kolech běžně pohybují a vyskytují. Nyní jsou švýcarská města přívětivá především pro tzv. poklidnou dopravu a to se odráží v kvalitě života. Jsou to klidná města i za běžného pracovního dne. Součástí většiny hlavních městských komunikací jsou cyklistické pruhy v hlavním dopravním prostoru se zvýrazněním pohybu křižovatkou. Stezku snad kromě území kolem řek ve městech neuvidíte ani jednu. Překvapí vás některá velmi jednoduchá řešení, která v první řadě upozorňují na prostor, ve kterém se cyklisté běžně pohybují. Když podobná opatření navrhnete v českém veřejném prostoru, vedou k nepochopení ani ne tak ze strany veřejnosti, ale především ze strany konzervativních dopravních odborníků.
Ke stažení:
7,50 MB]
- Ing. arch. Tomáš Cach
26,04 KB]
- Ing. arch. Tomáš CachCopyright © 2008 – 2012
Cyklostrategie.cz, všechna práva vyhrazena.
Web Cyklostrategie je realizován prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF a z prostředků Ministerstva dopravy.