Infrastruktura: Cyklolegislativa
Zákony a vyhlášky

Při práci na zlepšení podmínek pro cyklisty v koridorech silnic I. třídy zástupci těchto občanských sdružení narazili na problémy, které již nejsou schopni řešit sami ani ve spolupráci s orgány státní správy a samosprávy či správcem komunikace.

V současnosti nemá správce silnic I. třídy (ŘSD) povinnost, resp. možnost řešit dopravní bezpečnost cyklistů na silnicích I. třídy, a to v hlavním dopravním i přidruženém prostoru. Prakticky především nelze zajistit přípravu a realizaci úprav pro cyklistickou infrastrukturu mimo těleso silnice, např. výstavbu samostatné cyklistické stezky či účelové komunikace souběžné se silnicí I. třídy. Ty jsou v extravilánu často jediným možným způsobem, jak dopravní bezpečnost cyklistů na těchto silnicích zajistit.

Důvodem je to, že z pohledu zákona č.13/1997 není samostatná cyklistická stezka vedená mimo těleso silnice její součástí ani příslušenstvím ($ 12 Součásti a příslušenství).

Jak je to jinde?

• V Německu - Doposud jsme neobdželi vyjádření, nicméně z odborných exkurzí v Německu (Sasko) je zřejmé, že povinnost řešit výstavbu cyklistické infrastruktury je zde uzákoněna (v nejbližší době dodáme podrobnosti.) Navíc v Německu od 1. září 2009 zákon o silničním provozu (VwV-StVO) přestal upřednostňovat výstavbu oddělené cyklistické infrastruktury od neoddělené (ADFC, 2009).
• V Rakousku neexistuje právní závazek pro výstavbu cyklistické infrastruktury.
• V Dánsku je vyžadováno budovat cyklistickou infrastrukturu u všech nových staveb a při rekonstrukcích (Colville-Andersen, 2010).
• Ve Francii, v zákoně o vzduchu a racionálním užívání energie (Laure), je cílem zredukovat automobilovou dopravu a preferovat trvale udržitelnou dopravu. Od 1. ledna 1998, se ve článku 20 píše o povinnosti stavět novou cyklistickou infrastrukturu v případě jakékoli silniční rekonstrukce (s výjimkou rychlostních silnic a dálnic) (FUBici, 2009). Od 1. července 2010 je povoleno jezdit na kole obousměrně všude, kde je rychlost omezena na 30 km v hodině (Raverdy, 2010).
• Ve Španělsku se uzákonění liší dle autonomních oblastí. Nejpokročilejší je v současné době Katalánsko, kde dle dekretu 344 z roku 2006 existuje povinnost vytvářet hodnotící studie mobility (včetně zajištění parkování jízdních kol, atd.) a opodstatnit potřebu, případně nedůležitost výstavby cyklistické a pěší infrastruktury. Pokud kontrolní úřad (ATM nebo Generalitat) souhlasí s protiargumenty, k výstavbě cyklistického zařízení či infrastruktury dojít nemusí (Decret 344, 2006).
• V Anglii v současné době neexistuje povinnost stavět cyklistickou infrastrukturu, nicméně stavební a silniční úřady musí podporovat trvale udržitelný rozvoj měst (Rankin, 2010).

1. Zákaz předjíždění na přejezdech pro cyklisty § 17 odst. 5 písm. d): Řidič nesmí předjíždět na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi.

Přejezdy pro cyklisty se vyskytují často v místě, kde je i přechod pro chodce - je tedy logické, že jeden z nových návrhů požaduje zákaz předjíždění jiného vozidla v místě přejezdu pro cyklisty, stejně jako je tomu i dnes v místě přechodu. Předjíždět dále nebude možné samotná jízdní kola, mopedy a motocykly bez postranního vozíku v místě křižovatky (pozn.: při jízdě v pruzích se stále nejedná o předjíždění).
Také v případě samostatného přejezdu pro cyklisty má toto ustanovení svůj význam. Přestože podle zákona dnes nemají cyklisté na přejezdech přednost (s jednou výjimkou, které se budeme věnovat o několik odstavců dále), běžně se stává, že někteří řidiči zastaví. Novela se týká především přejezdů, které nejsou světelně řízené a často jsou kombinované s přechodem pro pěší. Ustanovení by mělo zabránit tomu, že cyklista bude sražen rychle jedoucím automobilem v druhém pruhu.

Evropským trendem je sjednotit podmínky pro pěší a cyklisty na přechodech a přejezdech. Zdroj: NaKole.cz, Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz

2. Zákaz parkování před přejezdem pro cyklisty

§ 27 odst. 1 písm. c): Řidič nesmí zastavit a stát na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi.
Další úprava sjednocuje omezení zastavení a stání před přejezdem pro cyklisty, opět stejně jako je tomu u přechodů (5 metrů před nimi nelze zastavit ani stát). Smysl ustanovení je zřejmý - stejně jako chodec nemůže cyklista vjíždět do křižovatky „naslepo“, když mu ve výhledu brání parkující automobily. Podobná opatření jsou už naprosto běžná i ve většině okolních zemí, kde mají cyklisté na přejezdech mnohdy přednost, ale tuto úpravu současná novela neobsahuje.

3. Upozornění světelnou signalizací na přejezd pro cyklisty

§ 70 odst. 2 písmeno f): Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“, jímž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo nebo vlevo, upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr jízdy přejíždějících cyklistů.

V tomto typu křižovatky (řízené plnými světly) musí řidič automobilu při odbočování vlevo i vpravo dát přednost chodcům a cyklistům, kteří přecházejí nebo přejíždějí v souběžném směru. Zdroj: www.www.prahounakole.cz

Podle současné legislativy existuje několik situací umístění cyklistického přejezdu. Jediným případem, kdy cyklista může dostat přednost před automobilem, je odbočení na křižovatce řízené plnými světly, jak ukazuje obrázek vpravo. Kompletní přehled všech situací najdete na webu www.prahounakole.cz, odkud jsme si vypůjčili i tento náčrtek.
Především je nutné zdůraznit, že novela NEMĚNÍ PŘEDNOST CYKLISTŮ. Nově bude pouze možné, aby světelná signalizace řidiče upozornila na cyklisty, kteří mají „zelenou“ ve stejném směru jako auto. Podle očekávání toto světelné označení zvýší bezpečnost (řidič bude navíc upozorněný na cyklistu, který už podle platné úpravy má v této situaci přednost).