Partneři této sekce

Infrastruktura: Plánování veř. prostoru
Urbanista Jan Gehl

Města budoucnosti jsou města přátelská k lidem

Aby město bylo humanistické, příjemné pro život, musí být především dobře dostupným městem, které umožňuje všem svým obyvatelům být mobilní. Mnohá dnešní města jsou ochromená dopravními zácpami a v hustě obydlených oblastech je často nejrychlejším a nejefektivnějším dopravním prostředkem kolo.

V dubnu 2010 navštívil Českou republiku také Jan Gehl - výrazná osobnost v utváření veřejných prostranství. Jan Gehl je architekt a profesor urbanismu na Škole architektury Královské dánské akademie krásných umění v Kodani. Působil také na mnoha zahraničních univerzitách - Edinburg, Vilnius, Oslo, Toronto, Calgary, Melbourne, Perth, Berkley, San José a Guadalajara. Jako konzultant pracoval v mnoha městech v Evropě, severní Americe. Výrazně ovlivnil přístup urbanistů i architektů k utváření veřejných prostranství, a to na základě pochopení života společnosti, potřeb užívání i dalších sociálních vztahů souvisejících s veřejnými prostranstvími.

„People first, please!“ (Jan Gehl)

Jan Gehl a jeho tým vyvinuli unikátní pracovní postup založený na principu, že potřeby lidí jsou tím nejdůležitějším v městském plánování. Díky průzkumům „on site“, tedy přímo na místě, navrhuje citlivé architektonické, urbanistické i organizační řešení jak v oblasti veřejných prostorů, tak celoměstských strategií.

Nejvíce známou a dlouhodobě ověřovanou strategií je právě město Kodaň, kterou se od 60. let povedlo postupně přeměnit z města aut a prázdných ulic na město pro lidi plného života. Jako první ze severských měst zavedla Kodaň pěší zóny, postupně omezuje parkování v centrální části města, buduje příležitosti pro veřejný život ve městě. Proto se Kodaň postupně proměňuje – zmizelo 600 parkovacích míst a více jak polovina všech cest je realizována na kole.

1. Udržitelné město přátelské k lidem – jak?
Město kol přirozeně potřebuje vhodnou infrastrukturu pro samotnou jízdu i místa pro parkování kol. Důležité je také vytvořit kvalitní městské prostředí, které bude lákat k chůzi nebo jízdě na kole. Tím se nastartuje správný koloběh věcí, protože přítomnost chodců a cyklistů zase zpětně významným způsobem přispívá k životu města a tím jeho přitažlivosti.

V porovnání s motoristy se cyklisté a chodci pohybují pozvolnějí, takže jsou v městské krajině více vidět. Cyklisté jsou navíc flexibilní v tom smyslu, že se mohou snáze změnit z cyklisty v chodce. To vytváří podmínky pro to, aby se lidé ve městě setkávali. Stejně tak důležité je zdůraznit, že cyklisté i chodci jsou fyzicky přítomni na veřejných prostranstvích – na rozdíl od motoristů, kteří jsou od svého fyzického okolí v podstatě izolováni. Ale touha pohybovat se po městě pěšky nebo na kole nepřichází sama od sebe, musí být podpořena přátelským prostředím. K pobývání ve městě a pohybu po něm musí navíc podněcovat zajímavé a začleňující městské prostředí. Dlouhé monotónní úseky je třeba rozdělit do menších částí a nabídnout detaily, které je možné zaregistrovat ve výšce hlavy, například zajímavé prvky na úrovni přízemí. Toto jsou důležité zásady, které lze uplatnit všude ve světě, ale každé město přirozeně potřebuje jinou strategii a jiné iniciativy.

2. Světové metropole dělají důležité první kroky a co Praha?

Od roku 2008 poskytuje společnost Gehl Architects poradenství institutu územního plánování v otázce, jak zvýšit prostřednictvím územního plánování komfort života ve městě.

• Ve městě New York byl v poslední době kladen velký důraz na obecné zlepšení veřejného prostředí. V rámci dvacetiletého plánu, jehož cílem by měl být „zelenější a větší New York“, společnost Gehl Architects poradila městu, aby vypracovalo strategii „ulic světové třídy“, její součástí by měla být úprava řady veřejných prostranství a naplánování rozsáhlé sítě cyklostezek. Bylo realizováno množství pilotních projektů, které by měly přinést nové způsoby myšlení a plánování veřejných prostor ve městě.
• Mexico City, kde v současné době není příliš zvykem jezdit na kole, se rozhodlo vypracovat několik strategií pro různé cílové skupiny obyvatelstva. Na přípravě těchto strategií spolupracuje městský úřad s mexickou národní nezávislou univerzitou.
• Peking má svým způsobem opačný problém. Má hluboce zakořeněnou cyklistickou kulturu, ale ta je vnímána tak, jako by byla v rozporu se snahou země o pokrok a růst. Ve scénářích Číny pro budoucnost je automobil považován za významný symbol pokroku, zatímco kola, která stále dominují životu na ulicích, jsou vnímána jako přežitek a hyzdění městské krajiny. Místní samospráva nicméně propaguje jízdu na kole jako nezbytnou a udržitelnou aktivitu ve vztahu k pokroku města, která může pomoci ulevit od obrovských dopravních problémů, jež vznikly za posledních 10 let. Cílem je, aby kola sloužila především jako doplněk rozvinutého systému hromadné dopravy.
• Město Melbourne se po konzultaci s Gehl Architects rozhodlo podpořit a posílit život ve městě a jednou z iniciativ jsou cyklostezky v „kodaňském stylu“. Toto úsilí přineslo za posledních 5–10 let ohromné výsledky, město vzkvétá a jeho centrum je plné života

3. Různé stránky téhož

Uvažovat o městě kol jako o jednom z mnoha příspěvků k zatraktivnění městského prostředí se ukázalo být velice užitečné: město kol, město chodců, zdravé město, atraktivní město a přístupné město – to všechno jsou různé stránky téhož. Plánování pro chodce a cyklisty je proto dobrým začátkem na cestě k vytvoření udržitelného města, kde se dobře žije.

4. Představení dvou knih Jana Gehla

Je autorem mnoha knih o veřejných prostranstvích a urbanismu. Blíže se o práci prof. arch. Jana Gehla dočtete: www.karch.dk. Do českého prostředí uvedla Jan Gehla Nadace Partnerství v roce 2000 překladem knihy Život mezi budovami.

A. Život mezi budovami (Užívání veřejných prostranství).

Anglické vydání: Arkitektens Forlag and Jan Gehl, 1996; České vydání: Nadace Partnerství, program Partnerství pro veřejná prostranství a Jan Gehl, 2000

Život mezi budovami je publikace věnovaná problémům života v městském prostředí s poukázáním na mnoho faktorů, které mohou kladně či záporně ovlivnit využívání vnitřních prostor města. Pocitová stránka uživatelů těchto městských prostor je málokdy pádným důvodem pro změny způsobu práce urbanistů, a přesto je tak důležitá pro plný život města a jeho schopnost dát svým obyvatelům podmínky pro příjemné pobývání. Kniha je návodem k tomu, jak skloubit ověřené plánovací a urbanistické metody se sociologickými aspekty, s vnímáním města jako živého organismu, s potřebami jeho obyvatel. Publikace je určena nejen pro urbanisty a architekty, ale pro všechny zájemce o rozvoj měst a jejich oživení. Byla přeložena do několika jazyků a oceněna mnoha špičkovými odborníky.

B. Nové městské prostory

Knihu lze objednat v brněnském nakladatelství ERA group spol s.r.o.(www.erag.cz). Kniha přibližuje a hodnotí konkrétní koncepty této práce v různých městech na světě. Kniha je nezbytným „upgradem“ standardních urbanistických postupů, které upravuje a rozvíjí právě směrem k znovuobjevení lidského a pěšího rozměru města. Upozorňuje také na některé omyly racionalistického plánování. Architekt Gehl píše o tom, že chůze není jen chůze a kolo není jen kolo. Při chůzi a jízdě na kole vidíme, sledujeme a vnímáme okolí a jsme při tom sami viděni a vnímáni. Proto také mimo vyloženě městotvorné principy a mechanismy zklidňování dopravy v centrech měst vyzdvihl i zdánlivě podružné momenty, jako pouliční kavárny, lavičky a další exterierové prvky, které v době zvýšeného zájmu o sezení poskytují tuto možnost.

K autům tady máte milostný vztah – rozhovor LN

O tomhle Dánovi se říká, že učí lidi znovu chodit. Chce autům prostor ve městech brát a lidem jej vracet. Objíždí svět, aby vysvětloval, jak to zařídit. Minulý týden to dělal v Praze na konferenci Public Spaces - Living Places. Celý rozhovor najdete na lidovky.cz

Po přečtení rozhovoru pak pro srovnání doporučujeme stránky Prahy 4 - Koncepci dopravy v klidu pro Prahu 4 (usnesení č. 15Z-53/2009) . Každý si tak bude moci porovnat rozdíl v přístupu k parkování aut z českého a evropského úhlu pohledu.