Jízdní kolo je dle zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích vozidlo. Cyklista jedoucí na pozemní komunikaci na jízdním kole je řidič vozidla a musí respektovat dopravní předpisy. Je zřejmé, že cyklistická dopravní infrastruktura v hlavním dopravním prostoru musí umožňovat především bezpečný pohyb jízdních kol v součinnosti s logickými charakteristikami pohybu vozidel v běžném dopravním provozu. Při správném návrhu integračních prvků tedy dochází především ke zdůraznění, resp. naznačení vhodného pohybu cyklistů v optimálně trasovaných koridorech v součinnosti s případným přerozdělením dopravního prostoru ve prospěch zklidňování a zvyšování plynulosti dopravy. Tento pohyb provozují zkušení dopravní cyklisté automaticky i bez zvláštních úprav, avšak méně předvídaví motoristé mohou cyklistu omezovat či přímo ohrožovat (díky relativně nízkým podílům cyklodopravy tj. vzhledem k nedostatečné zkušenosti s provozem jízdních kol). Méně zkušení nebo nedostatečně informovaní cyklisté pak naopak mohou ohrožovat sebe a sekundárně i motoristy nevhodným způsobem či nepředvídatelností jízdy, pokud jsou vinou absence integračních opatření cyklistické infrastruktury nuceni sami vyhodnocovat optimální průjezd úsekem. Často je dopravní prostor řešen pouze pro motorovou dopravu, takže při striktním dodržování platných právních úprav se cyklisté vystavují nebezpečným situacím a vystavují jim i ostatní. Při integraci prvků cyklistické infrastruktury se i méně zkušení uživatelé veřejného prostoru (chodci, cyklisté i motoristé) chovají předvídatelněji, přičemž si na sebe a na své chování vzájemně snáze a rychleji zvykají. To pak vede ke zvyšování bezpečnosti a plynulosti celkového provozu i k dalšímu rozvoji cyklodopravy.
V závislosti na vedení cyklistické komunikace v hlavním dopravním či přidruženém prostoru je způsob jízdy významně rozdílný, tedy i cestovní rychlost a celková atraktivita cyklodopravy. Ve významných uličních profilech v intravilánu, zvláště pak širším centru měst, se nejen v českém prostředí jako nejvýhodnější jeví využívání integračních opatření v hlavním dopravním prostoru formou vyhrazených jízdních pruhů, resp. zvýšenými pásy přimknutými k vozovce se zachováním přednosti v jízdě.
Segregované stezky začínají, resp. končí společně s přidruženým prostorem, v lepším případě překonávají hlavní dopravní prostor přejezdem pro cyklisty. Právě v těchto místech nutně dochází ke kontaktu cyklisty s ostatními účastníky silničního provozu, především s motoristy a to často tak, že to motorista nečeká. Zde nastává jeden paradox, který ve svém důsledku snižuje bezpečnost jízdy na kole po městě při budování segregované cyklistické infrastruktury. V úsecích vedených v přidruženém prostoru je od motorové dopravy cyklista více ochráněn, avšak v místech křížení s pozemními komunikacemi či na zbytku uliční sítě je tomu právě naopak. Při relativně vysokém rozsahu segregovaných stezek si motoristé snáze odvyknou přítomnosti cyklistů na komunikacích. Následně pak ve společném provozu motoroví a bezmotoroví uživatelé často neví, jak se správně zachovat - reagovat. V českém prostředí není nikde vybudována takto hustá síť cyklostezek. Vzhledem ke zpravidla omezeným prostorovým a finančním podmínkám jsou tendence k budování tvrdě segregovaného subsystému cyklodopravy naprosto nereálnou vizí. Snaha o zvýšení bezpečnosti pro městské cyklisty musí být prováděna především pomocí integračních opatření namísto budování cyklostezek za každou cenu. Opouštění přidruženého prostoru a přesunování tvorby infrastruktury v hlavním dopravním prostoru lze v současnosti nejvíce sledovat v Německu, Francii nebo Velké Británii, kde za cyklistickými státy jako jsou např. země Beneluxu dosud pokulhávali. Každodenní podíl na přepravě se v cyklistickém segmentu dopravy neustále zvyšuje.
1,50 MB]
206,41 KB]
2,56 MB]
- základní prvky vodorovného dopravního značení, jejich uspořádání a minimální rozměry profilů komunikací pro provádení integračních opatření v Praze
206,12 KB]
342,15 KB]
458,09 KB]
Vybrané realizace integračních opatření v Praze. Ostatní naleznete na cyklo.praha-mesto.cz
| Druh | Lokalizace |
|---|---|
| Cykloobousměrky | Ulice Pelléova |
| Ulice Korunní | |
| Ulice Dr. Zikmunda Wintra | |
| Cyklopruhy | Ulice V Olšinách |
| Ulice Vinohradská (etapa 1) | |
| Ulice Vinohradská (etapa 2) | |
| Ulice Jugoslávských Partyzánů | |
| Ulice Dukelských hrdinů | |
| Ulice Vršovická - první cyklopruh v Praze (2008/09) | |
| Cyklopiktokoridory | Ulice Vršovická - první cyklopiktokoridor v ČR (2009/05) |
| Ulice Vršovická | |
| Nábřeží Kapitána Jaroše | |
| Cyklopruhy + cyklopiktokoridory (kombinace cca 50/50) | Ulice Střešovická a Na Petřinách |
| Bus+cyklo+taxi pruh | Obecně |
| Ulice Vídeňská a Michelská, Plzeňská a Vrchlického |
Cyklopruhy v hlavním dopravním prostoru (HDP) jsou v cyklisticky vyspělých státech běžné a jsou i tam, kde jako první vznikla cyklostezka na chodníku. Vnímání tohoto nového typu cyklistické infrastruktury se u cyklistů v ČR liší zejména podle toho, zda se s takovým řešením už setkali. Opatrní jsou mnohdy dopravní projektanti, Policie ČR a dokonce i vysokoškolští dopravní profesoři.
Příkladem zdrženlivého postoje může být:
696,74 KB]
( i když se vše projednalo a ústně schválilo)
103,45 KB]
)Vždy když je něco nové, bývá to i neznámé a tudíž i nedůvěryhodné a nebezpečné. Proto je třeba tolik osvěty a vzájemné komunikace. Jen tak se můžeme dostat dále. Není přeci možné, aby ČVUT FD v Praze a ČVUT FS v Praze měla na věc úplně jiný pohled, než Dopravní fakulty Jana Pernera.
Copyright © 2008 – 2012
Cyklostrategie.cz, všechna práva vyhrazena.
Web Cyklostrategie je realizován prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF a z prostředků Ministerstva dopravy.