K cyklistické dopravě mají vztah především níže uvedené normy a technické podmínky:
173,38 KB]
52,07 MB]
, komentář [
584,92 KB]
Legislativní úpravy se současně neobejdou bez integrace jednotlivých prvků do technické literatury. Stejně, jako je třeba nastavit právní rámec problematiky, je nutný i rámec praktický. Jedná se o vhodnou aplikaci do technické literatury (ČSN 73 6110, TP 179 – Navrhovaní komunikací pro cyklisty, TP 65 a TP 133 - svislé a vodorovné dopravní značení) a samozřejmě uchopení ze strany úředníků, tvůrců dopravních koncepcí a v neposlední řadě samotných projektantů. Mnohá ustanovení totiž nebyla pochopena ani v současné platné normě ČSN 73 6110, kde jsou některé tyto principy již popsány a ponechány jim přesahy v podobě doporučení. Stále jsou však mnohé doporučené a orientační hodnoty brány jako dogmatické. S technokratickým přístupem jsou pak výsledná řešení zbytečně komplikovaně nepřehledná až nesmyslná a pod vizí „vyšší bezpečnosti“ nakonec i nebezpečnější.
Příkladem může být používání orientačních kritérií pro způsob volby opatření pro cyklisty v závislosti na návrhové rychlosti a intenzitách motorových vozidel. Tento orientační graf je v současnosti užíván ve smyslu: „při intenzitě 19 999 vozidel a při rychlosti 50 km/hod ještě může být umístěn pruh pro cyklisty, avšak u 20 001 vozidel toto již nelze a cyklisty je třeba chránit v podobě stezky“. To je mnohdy špatně a přesně v omezeném duchu a přístupu k tvorbě uličního prostoru, který mnohdy odpovídá prostředí, pro jehož charakter (a i např. při intenzitě 25 tis. vozidel) je nejvhodnější řešit integraci cyklodopravy právě pomocí cyklopruhů. Jedná se především o městské třídy, které mají současně funkci sběrných komunikací a tudíž jsou zde i tak vysoké intenzity. V současném Německu, odkud byl zmíněný graf v podstatě bez úprav do české normy převzat, se od tohoto upouští a i v komunikacích s intenzitami nad 30 000 vozidel jsou umisťovány pruhy pro cyklisty do hlavního dopravního prostoru, protože to zkrátka charakter a funkce prostoru vyžaduje. V důsledku je to pro všechny účastníky provozu nejbezpečnější, přestože se pásy pro cyklisty do přidruženého prostoru vejdou, avšak nefungují (zdroj: Úřad městské části Berlin-Neuköln 2008, odbor dopravy).
V praktické aplikaci nám evidentně chybí zkušenosti ze sledování fungování jednotlivých opatření v praxi. Běžnou chybou totiž je stavění osobních úsudků a teoretických úvah nad prakticky ověřené důkazy (ne)funkčnosti. Zároveň vývoj technické literatury často poněkud zaostává za vývojem v ČR i v zahraničí, což je částečně kompenzováno např. tvorbou pracovních pokladů pro úředníky a projektanty, například formou Metodické pomůcky pro vyznačování pohybu cyklistů v HDP apod.
Tento materiál je doporučující a vznikl před vydáním vyhlášky č.247/2010Sb.: z tohoto důvodu zde ještě není používána samostatná dopravní značka č. V 20 "Piktogramový koridor pro cyklisty", ale jen "cyklopiktokoridor" jako V 15 "Nápis na vozovce". U příčného šířkového uspořádání jsou minimální rozměry závazné minimum (vycházejí z min. bočních bezpečnostních odstupů a průjezdných profilů), v podélném uspořádání (frekvence opakování piktogramů) pouze doporučené maximum.
Copyright © 2008 – 2012
Cyklostrategie.cz, všechna práva vyhrazena.
Web Cyklostrategie je realizován prostřednictvím programu CentralEurope, který je spolufinancován ERDF a z prostředků Ministerstva dopravy.