Naši partneři

Kampaně
Pohybové aktivity

Víte, že tzv. civilizační choroby jsou na prvním místě v žebříčku úmrtnosti? Riziko, že arteroskleróza, vysoký krevní tlak a infarkt postihnou dříve nebo později i nás, můžeme přitom velmi jednoduše snížit. Stačí dostatek pravidelného pohybu a přiměřeně střídmé stravování. Přínosy pro zdraví pravidelnou fyzickou činností lze shrnout následovně: 50 % snížení rizika koronárních srdečních onemocnění (tj. podobný účinek jako nekuřáctví), 50 % snížení rizika onemocnění diabetes dospělých, 50 % snížení rizika obezity, 30 % snížení rizika hypertense.

Obr.: Racioppi, F. (WHO European Center for Environment and Health Rome) ve svých prezentací jasně demonstruje příklad toho, jak dopadneme, když něco budeme dělat/nedělat pro své zdraví

Nejčastějším steskem při zmínce o zdravém pohybu je přitom poukaz na nedostatek času. Není každodenní jízda na kole do práce a z práce skvělým způsobem jak spojit příjemné s užitečným? Čas, který cestě věnujeme, je při jízdě v autě ztracený. Při jízdě na kole ho proměníme ve vlastní zdatnost, zdraví a dobrou náladu. Navíc se dostaneme i tam, kam bychom se s autem nikdy nedostali a každý den může být příjemným výletem. Kromě přínosu pro vitalitu města a životní styl občanů není zanedbatelný ani přínos pro vlastní zdraví.

Oproti chůzi snižuje cyklistika při pohybu zatížení kyčelních kloubů a kloubů nohou. Celkem 30 minut ostré chůze nebo cyklistiky po většinu dní v týdnu, i když prováděno v 10ti až 15ti minutových intervalech, je účinným prostředkem k  docílení uvedených zdravotních přínosů. Nedostatek pohybu je hlavní příčinou zdravotních problémů: 60 % dětí má problémy se správným držením těla, 40 % dětí má koordinační těžkosti, 35% dětí trpí obezitou. Pomocí jízdy na kole můžeme mnoho zlepšit.

Založení sítě HEPA Europe

Jak již bylo řečeno - nedostatek pohybu je hlavní příčinou zdravotních problémů. I proto byla při WHO (Světová zdravotnická organizace) založena evropská síť pod zkratkou HEPA Europe k řešení mimo jiné i dané problematiky. Cílem této sítě je změnit znalosti o zdraví následujícími způsoby:

• spojit úsilí různých institucí a organizací z celé Evropy a členství různých zemí;
• posílení a podpora úsilí a aktivit, které zlepší podmínky pro uplatňování zdravého životního stylu, se zvláštním zřetelem na zdraví podporující fyzické aktivity, jako je chůze a cyklistika;
• přispět k rozvoji a realizaci národních politik a strategií propagujících zdraví prospěšné fyzické aktivity (HEPA) v evropských zemích;
• usnadnit rozvoj více-oblastního přístupu k propagaci zdraví prospěšných aktivit,
• propagace a šíření inovačních strategií, programů, přístupů a příkladů dobré praxe v této oblasti.

Při plánování síťových aktivit byl zvláštní důraz kladen na propojení a synergii mezi nejnovějšími poznatky a akcemi v oblasti zdraví, dopravy a územního plánování. V tomto případě je síť HEPA velmi užitečná pro dopravní a územní projektanty, odborníky z oblasti veřejného zdraví, tvůrce politik a další specialisty. Síť zahrnuje velkou řadu partnerů z různých sektorů, jejichž společným cílem je zlepšení zdraví pomocí aktivního životního stylu. Tato síť je velmi prospěšným zdrojem umožňujícím sdílení znalostí a expertíz napříč obory i zeměmi. Využitím expertíz vlastních členů síť HEPA napomáhá rozvoji více-oblastního a integrovaného přístupu k propagaci zdraví prospěšných fyzických aktivit a šíří vhodné programy a zkušenosti s cílem prosadit tento přístup v co nejvíce zemích a pro co nejvíce obyvatel, protože její přínos je jasně prokazatelný z aktivit organizace WHO i národních zdravotních ústavů.

Jednou z významných aktivit sítě HEPA Europe je realizace projektu ‘Propojení propagace fyzických aktivit a sektoru dopravy – Příklady z evropských zemí’. Tento projekt také přispívá k realizaci projektu  “Promotion of safe cycling and walking in urban areas”, v rámci programu WHO/UNECE Transport, Health and Environment Pan-European Programme (THE PEP). Tento projekt je koordinován Institutem sociální a preventivní medicíny Medicine (Institute of Social and Preventive Medicine - ISPM), Univerzitou Basel, ze Švýcarska.

Konference a šestý ročník setkání HEPA Europe (a šestá mezinárodní konference Pohyb a zdraví 2010) se konala v Olomouci ve dnech 24 až 26 listopadu 2010. Konference se účastnilo přes 160 účastníků. Na webových stránkách konference naleznete bližší informace.

Pohybová aktivita a zdraví

V současné době jsou vyspělé, ale i rozvojové státy světa včetně ČR postaveny před problém signifikantního nárůstu nadváhy a obezity, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu 2. typu, rakoviny, chronických respiračních onemocnění a dalších. Tato onemocnění souhrnně označujeme jako hromadná neinfekční onemocnění a jejich vysoký výskyt v populaci úzce koreluje se změnou životního stylu v posledních stech letech. Zejména pak s nízkou úrovní pohybové aktivity, nezdravou výživou, nadměrným energetickým příjmem a zvýšeným užíváním tabákových výrobků. Světová zdravotnická organizace (2002) odhaduje, že hromadná neinfekční onemocnění (NCD) mají na svědomí více než 60 % úmrtí na světě.

Kardiovaskulární onemocnění, rakovina, diabetes a chronické respirační nemoci jsou hlavní příčinou mortality a morbidity v České republice. Podle výzkumu OECD (2010) má v České republice nadměrnou hmotnost 71 % dospělé populace, z toho 54 % spadá do kategorie nadváhy a 17 % je obézních. Prevalence obezity u dětí je 20% a stále stoupá (OECD, 2010).

Pohybová aktivita v ČR

Úroveň pohybové aktivity v ČR je přitom v ČR nedostatečná a dlouhodobě klesá. Frömmel, Bauman et al. (2006) uvádí, že pouze 45,58 % mužů a 26,93 % žen splňují požadavky stanovené v „Healthy people 2010“ pro intenzivní PA (tj. nejméně 3krát v týdnu a nejméně 20 minut), pro středně zatěžující PA (nejméně 5krát v týdnu a nejméně 30 minut) splňuje požadavky 31,32 % mužů a 23,76 % žen, 24,62 % mužů a 23,01 % žen v ČR nevykazuje žádnou intenzivní PA, žádnou středně zatěžující PA neprovozuje 19,19 % mužů a 23,01 % žen. Celkový objem pohybové aktivity se snižuje s věkem zejména u mužů, celkově jsou ale muži aktivnější než ženy.

U dětí se pohybové aktivitě každý den, nebo alespoň 6 dnů v týdnu 1 hodinu věnuje přibližně třetina dětí (30,1 %). Více než třetina chlapců (36,2 %) a téměř čtvrtina dívek (24,4 %). S věkem se snižuje podíl dětí věnujících se pravidelné pohybové aktivitě každý den u obou pohlaví (Csémy, Krch, Provazníková, Rážová & Sovinová, 2005).

Projekty podpory zdraví

Rozvoj cyklistiky a s tím spojené zvyšování pohybové aktivity jsou úzce propojeny s usnesením vlády č. 1046/2002 „Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století“. Jeho součástí je i realizace Národního programu zdraví – Projekty podpory zdraví. Nejlepší z těchto projektů jsou potom každoročně prezentovány na konferenci projektů podpory zdraví v Poděbradech v rámci mezinárodního festivalu filmů se zdravotní tématikou „Křišťálové srdce“.

Odkazy