Téma 8: Mezinárodní zkušenosti, literatura

V oblasti „Cyklistické dopravy“ se Česká republika inspiruje především Dánskem
Zahraniční inspirace k cyklistické dopravě v komentovaných fotogaleriích
V oblasti „Rekreační cyklistiky“ se Česká republika inspiruje především Švýcarskem
Cyklostrategie jednotlivých států
Souhrnné zkušenosti ze zahraničí
Neumíte se domluvit na cestách po Evropě? Pomůže EVROPSKÝ CYKLOLEXIKON

V oblasti „Cyklistické dopravy“ se Česká republika inspiruje především Dánskem

Na Ministerstvu dopravy ČR za tím účelem proběhla v dubnu 2010 cyklokonference, jejíž hlavním tématem byl přenos know-how z Dánska do Česka. Účastníci konference měli možnost se seznámit se zbrusu novým fenoménem: prvním velvyslanectvím cyklistiky, centrem služeb a vědomostí pro každého, kdo shání informace o cyklistice. Cílem bylo představit kolo nejen jako sportovní náčiní, ale jako dopravní prostředek, jako módní doplněk a součást životního stylu všech společenských vrstev. K inspiraci nám slouží informace, které jsou strukturovány následovně:
1. Jak se Dánsko stalo cyklistickým národem?)
2. Žijte, aneb cyklistická kultura z dánského úhlu pohledu.
3. Myslete, aneb města budoucnosti jsou města přátelská k lidem
4. Dokument – Pojďme znovu objevit kolo
5. Kodaň a celosvětová konference o cyklistice VeloCity (06/2010)

Jak se Dánsko stalo cyklistickým národem?

V 60. letech 20. století v hlavních dánských městech hrozilo, že auta vytlačí jízdní kola. Ale ropná krize, ekologické hnutí a několik kontroverzních silničních projektů zvrátilo tento trend. Toto je však pouze část pravdy, proč Dánové stále tolik jezdí na kole.

Je možné jezdit ve vašem městě na kole? Je to bezpečné? Je to dokonce lákavé? Pokud můžete odpovědět ano na všechny tři otázky, potom má cyklistická kultura ve vašem městě velkou naději na rozvoj. Často jsou ale odpovědi záporné a pak následuje otázka: jak se to mohlo stát?

Odpověď tkví v historickém rozvoji města, protože překvapivě mnoho velkých měst, která jsou dnes přecpaná auty, má za sebou ve skutečnosti minulost cyklistických měst. Nahlédnutí do historie Dánska ukazuje, jak a proč si Kodaň a další dánská města dokázala udržet vzkvétající cyklistickou kulturu. Jízdní kolo bylo vynalezeno ve druhé polovině 19. století. První kola byla vcelku primitivní a při jízdě značně nepohodlná. Nicméně brzy se stala velkým módním hitem — převážně mezi mladými muži z vyšší společnosti. Jízdní kola se nejprve používala ke sportu a k rekreaci, ale koncem 19. století se na trh postupně dostaly praktičtější typy jízdních kol a široká veřejnost, pro kterou byla doprava málo dostupná, je rychle přijala.

Svoboda pro všechny

S jízdním kolem najednou obyčejní muži a ženy získali mnohem více volnosti pohybu. Kolo bylo jejich jízdenkou ven z přecpaných nájemních domů ve středu města na čistý vzduch, do rychle se rozrůstajících předměstí. V dánském kontextu bylo jízdní kolo od té doby neoddělitelně spojeno se svobodou. Fotografie městských scenérií z 30. let jasně ukazují, jak se v první polovině 20. století stala dánská města městy jízdních kol. Lidé ze všech společenských vrstev jezdili hromadně na kolech a jízdní kolo se ujalo i v mnoha profesích — dnes se stali pošťáci a domácí pečovatelé jezdící na kolech trvalou součástí života ulice. První rozmach jízdních kol trval půl století přibližně do roku 1960, kdy stoupající životní úroveň pomalu, ale jistě umožňovala stále více rodinám vlastnit automobil. Tento rozvoj byl vítán, protože auta a rodinné domy se staly dynamickými symboly toho, že ekonomická krize 30. let 20. století a peklo 2. světové války pominuly a před lidmi leží světlejší budoucnost.

Desetiletí protivětru

Co je ale světlejší budoucnost? Velké množství aut přineslo nejen blahobyt, ale rovněž znečištění ovzduší, dopravní zácpy a nehody. Otevřít oči nám může pohled na fotografie z Kodaně 60. let 20. století. Z mnoha míst, kterých si nyní cení nejen obyvatelé města, ale i turisté, se staly pěší zóny, ale v 60. letech se vyznačovaly hustou dopravou a parkovišti. Města Nyhavn, Stroget a Langelinie jsou jen jedněmi z nich. Až do 60. let historie Kodaně probíhala souběžně s vývojem v mnoha dalších západních metropolích. V 60. letech bylo stále obtížnější tolerovat tak velké množství dopravních nehod a problém rostoucího znečištění ovzduší. Kodaň již nebyla městem jízdních kol, které většina Dánů znala a milovala, a to rozhněvalo mnoho lidí.

Dánský model

Poté ale nastalo několik událostí, které způsobily, že se Kodaň a několik dalších velkých dánských měst odchýlilo od vyšlapané cesty. Od 70. do 80. let 20. století vyvstalo v dánských městech několik konfliktů mezi zájmy cyklistů a automobilistů. Jedním z příkladů byla vlna všeobecných protestů, které následovaly těsně po návrhu kodaňských úřadů vybudovat dálnici přes jezera, která oddělují starobylý střed města od novějších předměstských čtvrtí. Došlo k bouřlivým protestům, protože tehdy jako nyní jsou jezera jednou z nejkrásnějších volných ploch města. Postupně bylo většině lidí zřejmé, že řešením problémů musí být územní plánování, které dá prostor autům, jízdním kolům, chodcům i veřejné dopravě.

Na této koncepci byl vybudován dánský model se svou rozsáhlou sítí cyklostezek podél silnic, která se dále buduje. V posledních 10ti letech se objevily nové výzvy. V Dánsku, stejně jako v jiných zemích, existuje snaha zlepšit veřejné zdraví a bojovat proti klimatickým změnám. V Kodani a v mnoha dalších dánských městech to vedlo k intenzivnější snaze udržet a posílit cyklistickou kulturu.

Jízdní kolo je doplňková volba

Cyklistika — zvláště v bohaté zemi jako je Dánsko — je pro většinu aktivní doplňkovou volbou, která se může snadno změnit. Proto jedinou cestou vpřed je zajistit, aby jízda na kole byla bezpečná, snadná a lákavá, a to nelze docílit pouze změnou infrastruktury.

V Dánsku existuje silná tradice, kdy lidé ze všech společenských vrstev jezdí na kole. Většina Dánů spojuje jízdní kolo s kladnými hodnotami jako je například svoboda a zdraví, a v posledních letech se cyklistika stala dokonce symbolem osobní energie. Jízdní kolo se opět stalo hypermoderním díky společenskému rozvoji, úspěšným politickým iniciativám a také vědomému marketingu. Tři největší dánská města — Kodaň, Arhus a Odense — uskutečnila velké kampaně na podporu produktových značek, které uvedly cyklisty v kladném světle na reklamních plakátech, na internetu a aktivně je zapojily do nových projektů. Výsledkem je zvyšující se počet cyklistů a čistší, zdravější a oživená města.

Dnes se představa příjemného města liší od představy v 60. letech 20. století. Všichni chceme dát prostor pokroku a rozvoji. Avšak pokrok a rozvoj v moderních metropolích závisí na tom, zda-li se nám podaří učinit je místem, kde lidé chtějí žít.

Dnes je Dánsko laboratoří cyklistiky, v níž se nové trendy a myšlenky snoubí s vědomostmi nabytými léty zkušeností, o něž se dánští odborníci podělili s českými odborníky na dubnové konferenci . Doporučení pro nás zní: Žijte! Myslete! Ostatně tato doporučení jsou i součástí světového Expa 2010 v Šanghaji.

Kodaň a celosvětová konference o cyklistice VeloCity (06/2010)

Velo-city Global je první konference, na kterou se do Kodaně sjedou odborníci a profesionálové z odvětví cyklistiky z celého světa. Evropská cyklistická federace zvolila za místo konání konference Kodaň kvůli její dlouholeté cyklistické tradici a také proto, aby účastníci mohli na vlastní oči spatřit, že při soustavném nasazení může jízda na kole dosáhnout skutečně velkého podílu na trhu.

Kodaň ukazuje, že počet cyklistů může stoupat i při hospodářském růstu a vysoké kvalitě života. Konference, která se uskuteční ve dnech 22. až 25. června, poukáže na to, že kolo může přispět ke zlepšení kvality života po celém světě a při řešení globálních problémů, jakými jsou dopravní zácpy, obezita a změny klimatu.

Další informace naleznete na:

www.kk.dk/cityofcyclists

www.velo-city2010.com

Zahraniční inspirace k cyklistické dopravě v komentovaných fotogaleriích

Další zahraniční inspirace k cyklistické dopravě jsou připraveny v komentovaných fotogaleriích. Na zkušenou do světa - mít možnost vidět, zažít, porovnat a inspirovat se, to bývá neocenitelná osobní zkušenost. Fotogalerie evropských metropolí na webové stránce přinesou zejména odborníkům inspiraci i podněty k přemýšlení. Snímky nezachycují jen to „nej“, ale i starší a ne příliš šťastná, dnes již i v zahraničí překonaná řešení. Co zde např. uvídíte? Barcelonu, Amsterdam, Paříž, Bristol, Berlín, Freiburg, Kodaň, Stockholm, Västeras, Malmö.

Pozornost by mohla být zaměřena na poměrně kopcovité Švýcarsku. Nejen Bern, ale i Zurich a Luzern mohou dopravní odborníky inspirovat v tom, že za málo peněz lze hodně udělat. Švýcaři totiž dokáží velmi úspornými opatřeními vhodně regulovat dopravu tak, aby pohyb po městě byl bezpečný a pohodlný. V případě cyklodopravy často postačí velmi jednoduchá řešení, která v první řadě upozorňují na prostor, ve kterém se lidé na jízdních kolech běžně pohybují a vyskytují. Nyní jsou švýcarská města přívětivá především pro tzv. poklidnou dopravu a to se odráží v kvalitě života. Jsou to klidná města i za běžného pracovního dne. Součástí většiny hlavních městských komunikací jsou cyklistické pruhy v hlavním dopravním prostoru a zvýraznění pohybu křižovatkou. Stezku snad kromě území kolem řek ve městech neuvidíte ani jednu. Překvapí vás některá velmi jednoduchá řešení, která v první řadě upozorňují na prostor, ve kterém se cyklisté běžně pohybují a vyskytují. Když podobná opatření navrhnete v českém veřejném prostoru, vedou k nepochopení ani ne tak ze strany veřejnosti, ale především ze strany konzervativních dopravních odborníků. Dalším zásadním prvkem městské mobility je Velostation na hlavním nádraží v Bernu. Denně plně vytížený cykloterminál Velostation je zajímavým spojením služby úschovy kola před nasednutím na vlak se servisem kol. Tento nezbytný prvek dopravní infrastruktury zde navíc našel pracovní uplatnění pro několik handicapovaných lidí. Vše se daří díky promyšlené koncepci prostoru a jeho dopravní obsluhy. Bez toho je výrazné zlepšení podmínek cyklodopravy téměř nemožné.

Chcete-li se o cyklistice v zahraničních městech dovědět více, můžete se pročíst škálou článků i o dalších městech jako jsou Västerås nebo Freiburg publikovaných na portále www.NaKole.cz.

V oblasti „Rekreační cyklistiky“ se Česká republika inspiruje především Švýcarskem

V České republice se připravuje projekt Česko jede. Součástí přípravy projektu byla i koncem dubna šestidenní stáž u švýcarské organizace SchweizMobil. Cílem stáže bylo seznámit se se švýcarským modelem podpory domácího cestovního ruchu, který je pro Českou republiku velmi inspirativním řešením. Propojuje všechny druhy bezmotorové dopravy do jednoho informačního a organizačního systému při zapojení státu, kantonů, obcí, turistických regionů a privátního sektoru.

Ve Švýcarsku vytvořila nadace SchweizMobil unikátní systém propojení národních sítí stezek pro pěší, cyklisty, in-line bruslaře a malou vodní turistiku. K tomu má dobré podmínky i Česká republika, proto bylo potřeba se zblízka podívat, jak jednotný systém značení, propagace, marketingu a prodeje služeb a produktů na těchto stezkách funguje. S projektem je možné se seznámit na www.schweizmobil.ch.

Stejně jako se domácí cestovní ruch řeší na třech úrovních v Čechách, i ve Švýcarsku spolupracují subjekty na místní, krajské (kantonální) a národní úrovni. Model SchweizMobil však přinesl zásadní změnu. Národní organizace Schweiz Tourismus propaguje přesně ty stezky, které kantony značí a které pak cestovní kanceláře prodávají domácím i zahraničním turistům. Vše se vzájemně podporuje a přináší kvalitní služby návštěvníkům a příjmy místním podnikatelům. Švýcaři řeší na kantonální (krajské) nebo národní úrovni jen to, co nelze řešit na úrovni místní. Při vytváření systému značení i konkrétní nabídky spolupracují všechny tři úrovně – to je to, co je pro Švýcarsko typické. Nadace SchweizMobil přitom hraje roli koordinátora všech partnerů. Našla také podporu u úředníků na ministerstvu v odboru „poklidné dopravy! (pozn. orig. název Langsamverkehr), řeší provázanost všech druhů dopravy a především návaznost na tu veřejnou - což je tzv. intermodalita.

Základem SchweizMobilu je síť tras vzájemně provázaná v asi pěti stech místech, která jsou napojena na systém veřejné dopravy – vlaky, lodě, lanovky či autobusy, umožňující kombinaci jednotlivých druhů dopravy. Systém tak umožňuje vytvářet nabídky pro turisty ze Švýcarska i ze zahraničí. Další výhodou sítě turistických tras je jednotné národní značení, a to jak pro pěší a cyklisty, tak například pro in-line bruslaře, vodáky i handicapované. Systém je vybudován jako vizuální „skládačka“, která se vzájemně doplňuje, umožňuje rozlišit systém tras od lokálních až po národní.

Nápadů a dobrých příkladů, které by se mohly využít pro podporu cyklistiky, je opravdu dost. Teď je třeba získané zkušenosti využít pro podporu cyklistiky a cykloturistiky. Doporučení, která se promítají do českého kontextu a do připravovaného projektu Česko jede. Zajímavé prezentace ze švýcarského projektu si můžete stáhnout zde.

Cyklostrategie jednotlivých států

Ke stažení:

(1) Zpráva  CEMT/CM(2004)11 z 24.4.2004 o národních cyklostrategiích
(2) Publikace CEMT – Přehled cyklistických politik evropských států (ISBN 92-821-2325-1 ©ECMT 2004)
(3) Zpráva řídícího výboru „Sustainable Urban Travel - Udržitelný rozvoj dopravy ve městě“, Evropské rady ministrů dopravy o problematice národních cyklistických politik, a to ze dne 20. května 2003, pod č.j. CEMT/CS/URB(2003)2/REV1.
(4) Proslav Jacques Barrot, místopředsedy Evropské komise, komisař pro dopravu na konferenci Velo-city, Dublin, 3. června 2005 „Podpořit používání jízdních kol po celé Evropě“

O tom, že Nizozemsko a Dánsko je rájem cyklistů, není třeba nikoho přesvědčovat. V Nizozemsku jízdní kolo jako dopravních prostředek využívá v některých městech 30 – 40 % lidí (např. Zwolle 37 %, Groningen 36 %, Leiden 36 %), v menších sídlech, kde hromadná doprava funguje pouze na základní úrovni podíl cyklistické dopravy dosahuje až 50 %. Podobných hodnot je dosahováno ve Skandinávii (Pasanen, 1997; Rotteveel, 2005). Pro nezasvěcené bude ale asi největším překvapením Německo. Kdo by řekl, že se zde na kole vykoná 12% všech cest? Ve městech přátelských k cyklistům jako např. Brémy, Münster, Freiburg nebo Borken dosahuje podíl cyklistů na celkové dělbě přepravní práce 30 až 40%, zatímco ve velkoměstech jako Berlín či Stuttgrart je pouze mezi 5-10%. Národní plán cyklistiky Německa si pak klade za cíl, aby celostátní průměr vzrostl na úctyhodných 27%. Tento cíl je doprovázen státní finanční podporou.

Souhrnné zkušenosti ze zahraničí

Byla vytvořena struktura témat, do které se postupně vkládají jednotlivé příspěvky a odkazy zahraničních zkušeností. Čtenář bude tak mít možnost se lépe orientovat ve velkém množství odkazů a příkladů. Základní témata pak obsahují ještě další podkapitoly. Struktura témat je zatím následující: 1 CYKLODOPRAVA (Městská a příměstská cyklistika, Bike&Ride, Bike sparing, Městská kola). 2 REKREACE, CYKLOTURISTIKA (EuroVelo, Program Greenways, Terénní cyklistika, Veřejná doprava a cyklistika). 3. Města. 4 CYKLISTICKÁ INFRASTRUKTURA (Plánování a projektování, Stojany a úschovny, Stezky na rušených železnicích). 5 FINANCE  6 SPRÁVA DAT (Využití geoinformačních technologií, Statistické údaje, monitoring, Nehodovost). 7 ŠIRŠÍ KONTEXT&KAMPANĚ (Cyklistika & mobilita, Cyklistika & osvěta, Cyklistika & zdraví, Cyklistika &dopravní programy, Cyklistika & zapojení veřejnosti). 8 EU a státy.

Informační zdroje byly převzaty ze tří webových stránek, které shromažďují nejnovější informace o cyklistice z celé Evropy (www.civitas.org, www.eltis.org a www.epomm.org) Takto bylo posouzeno na 200 příspěvků, ze kterým byly vytvořeny české anotace a zařazeny podle jednotlivých témat. Následně byly doplněny o další zkušenosti, které byly již v archívu CDV, Nadace Partnerství a ČVUT FD.

Daná databáze bude dále doplňována v dalších letech.

Ke stažení:

(1) Zahraniční zkušenosti – průběžná zpráva za rok 2009 (CDV, ČVUT FD)  [ 3,80 MB]

(2) Cyklokonference 2010: Dánsko - Pojďme znovu objevit kolo  [ 2,66 MB]

 

Neumíte se domluvit na cestách po Evropě, či Vám chybí slovní zásoba při defektu kola či shánění náhradních dílů?

Evropská cyklistická federace ECF pro Vás nabízí řešení ve formě EVROPSKÉHO CYKLOLEXIKONU.

• Evropský cyklolexikon  [ 2,15 MB]

 

HLEDÁNÍ V DOKUMENTECH

• Rozšířené vyhledávání

AKCE, KONFERENCE, SEMINÁŘE