BYPAD-Platform

Základní informace o projektu

Jedná se o evropský projekt BYPAD-Platform, který je podporován EU v rámci programu „Intelligent Energy – Europe (IEE) - SAVE, ALTENER, STEER and Horizontal Key Actions - Type 1 Actions“. BYPAD v angličtině znamená Bicycle Policy Audit, tedy audit cyklistické politiky. Jedná se o nástroj, který úřadům umožňuje zhodnotit a vylepšit kvalitu jejich cyklistické politiky. BYPAD je založen na metodách managementu úplné kvality (total quality management ¹⁾). BYPAD byl vyvinut mezinárodní skupinou cyklistických odborníků v r. 1999 v rámci evropského projektu. Ve dvou následujících projektech: BYPAD+ (2003-2005) a BYPAD-Platform (2006-2008), byla tato metoda ještě více propracována a rozšířena do více zemí. Z 50 % je projekt hrazen z daného evropského programu a z 50 % je hrazen z prostředků Ministerstva dopravy ČR.

Cílem projektu je přenést maximální informace o různých možnostech podpory cyklistické dopravy na regionální úrovni a doporučit jednotlivých krajům zásady pro plánovací a rozhodovací proces v souvislosti s cyklistickou dopravou.

Regionální politika cyklistické dopravy projde auditem, který je založen na kvalitativním managementu dnes běžně využívaném v podnikatelském sektoru. Audit zahrnuje zhodnocení kvality regionální cyklistické politiky prostřednictvím podrobné analýzy silných a slabých stránek a definování doporučení pro zkvalitnění politiky celkem devíti oblastí (1 – Potřeby uživatelů; 2 – Vedení; 3 – Politika na papíře; 4 – Finance a zaměstnanci; 5 – Krajská správa silnic 6 – Cyklistika, cykloturistika a rekreační cyklistika; 7 – Podpora místní cyklistické politiky a partnerství; 8 – Územní plánování a cyklistická doprava; 9 – Vyhodnocení a dopad). Těchto devět modulů se soustavně rozvíjí a navzájem se ovlivňují. BYPAD se nesoustředí pouze na aktivity v praxi (modul 5-8), ale také na plánování a organizaci cyklistické politiky (modul 1-4) a monitorování jejího dopadu (modul 9).

Projekt je současně realizován v 15 státech EU. Díky tomu bude možné zajistit výměnu zkušeností a prezentovat aktivity vybraných krajů na mezinárodním poli. Na realizaci projektu se spolupodílí mnoho renomovaných zahraničních firem, což jistě přispěje k dalšímu rozvoji cyklistiky v kraji.

Zapojení partneři

• Hlavní konsorcium je složeno z VECTRIS – Belgie (koordinátor projektu), IMOB/Hasselt University – Belgie, FGM-AMOR – Rakousko, L&P – Nizozemí, CDV – Česká republika a externího poradce: velo:consult, Švýcarsko
• Národními kontaktními body jsou konzultanti z 19 různých evropských zemí, kteří působí jako kvalifikovaní, nezávislí auditoři BYPADu
• Platforma BYPAD dále sestává z Evropské cyklistické federace (European Cyclists’ Federation -ECF) a různých sdružení měst (POLIS, ENERGIE-CITES, ICLEI)

Bližší informace naleznete na webové stránce projektu BYPAD: www.bypad.org.

Realizace projektu byla rozdělena do čtyř základních částí

První etapa se dá nazvat analytickou. Jedná se o sběr dat o území, diskuse nad jednotlivými oblasmi a práce s dotazníkem. Tato etapa probíhala průběžně od roku 2006 a vyvrcholila konferencí Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, která se konala ve dnech 15.-18.5. ve Velkých Karlovicích. Její součástí byl i seminář k problematice BYPAD, práce s dotazníkem a také setkání radních pro dopravu jednotlivých krajů, kde jim byl rovněž představen daný projekt. V návaznosti na toto setkání pak byl rozeslán dotazník s žádostí o vyplnění všem radním pro dopravu. Tato kapitola byla víceméně ukončena v červnu 2007. Výsledkem této kapitoly je shrnutí aktivit jednotlivých krajů – viz. příloha č.2

V druhé etapě pak byla vytvořena databáze pilotních příkladů a projektů, která vychází z předchozí analytické části. Tato databáze byla vytvořena nejprve v rámci struktury, odpovídající projektu BYPAD (dle jednotlivých devíti oblastí a navazujích otázek). Aby byl projekt BYPAD životaschopný, tak bylo nutné danou databázi přepracovat do podmínek odpovídajícím specifikám České republiky. Jednak je nutné pracovat s tím, že Česko se chystá na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU, dále pak vychází ze specifik vládního dokumentu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR a v neposlední řadě je nutné počítat s tím, že na úrovni kraje, je třeba vždy pracovat s odborem dopravy, a s odborem regionálního rozvoje (případně s oddělením cestovního ruchu) a jimi příslušnými radními. V tomto kontextu pak bylo v rámci druhé etapy vytvořeno:

• Definování obecných priorit, cílů a opatření k rozvoji cyklistické dopravy
• Přehled možnosti financování
• Modelové příklady, navazující na jednotlivá opatření

Jedná se o průběžné dokumenty, které byly postupně během roku doplňovány o aktuální informace. Styčný pracovník tak dostával v průběhu roku průběžné verze daného materiálu v elektronické podobě.

Třetí etapa je z pohledu praxe nejdůležitější. Všechny výše uvedené informace jsou pouze teoretického charakteru. Proto třetí etapa přichází s návrhem jejich aplikace do života. Proto bylo cílem této etapy pracovat s každým krajem individuálně, podle místních specifik. Někde proběhlo mnoho konstruktivních jednání, jinde probíhala spíše formální debata. Základní vizí bylo uskutečnit pracovní jednání, za účasti krajských politiků a úředníků a zástupců měst, v rámci kterého by měly být stanoveny opatření pro rozvoj cyklistické dopravy na území kraje. Jednoznačným cílem jednání by byla příprava na čerpání financí ze Strukturálních fondů EU. Obecně je daná příprava podmíněna minimálně těmito čtyřmi body:

• Politická podpora ze strany kraje
• Role cyklokoordinátora na území kraje
• Nový dotační titul pro podporu cyklistiky, či přímá finanční podpora vybraných úseků
• Zasadit se o rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinovat rozvoj krajských cyklokoridorů

Čtvrtá etapa se zaměřuje na vyhodnocení 7 nejúspěšnějších krajů celého projektu. Kritériem výběru nebyla jen otázka financování nebo existence dotačního titulu na podporu cyklistiky, ale celková její podpora v duchu 9 modulů prezentovaných v projektu BYPAD a pak také ochota politiků a úředníků aktivně vstoupit do daného procesu. Dalším kritériem bylo, že kraj se záváže k podpoře cyklistické dopravy, byť sebemenším způsobem. Těchto sedm vybraných krajů pak má možnost být certifikován a ohodnocen známkou BYPAD. Při té příležitosti je i bodově ohodnocen, aby věděl, na jakém stupni vývojového žebříčku se právě nachází. Každý modul je totiž posazen na vývojový žebříček, který ukazuje kvalitu cyklistické politiky. BYPAD rozlišuje čtyři kvalitativní úrovně: politika orientovaná ad-hoc (úroveň 1, kdy politika je odhodnocena max.jedním bodem či 25 %), izolovaný přístup (úroveň 2, kdy politika je odhodnocena max.dvěma body či 50 %), systémově orientovaný přístup (úroveň 3, kdy politika je odhodnocena max.třemi body či 75 %) a integrovaný přístup (úroveň 4, kdy politika je odhodnocena max.čtyřmi body či 100 %). Každá úroveň představuje další krok v rozvoji cyklistické politiky. Kraj tak má možnost prostřednictvím této metody se porovnávat i s jinými evropskými regiony.

Takto byly nejprve oceněny tří české kraje (Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj) a to na mezinárodní konferenci VeloCity v Mnichově dne 14.6.2007, dále pak na semináři 6.3.2008 v Praze (Královéhradecký, Ústecký a Jihomoravský) a jako poslední byl certifikován Středočeský kraj 18.9.2008 na mezinárodní konferenci v Tartu v Estonsku.

¹⁾ Management úplné kvality je už po dlouhou dobu standardním postupem v obchodním světě. V této oblasti existuje několik modelů, např. ISO 9000, EFQM-model, …

HLEDÁNÍ V DOKUMENTECH

• Rozšířené vyhledávání

AKCE, KONFERENCE, SEMINÁŘE