CYCLE21 - Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR

Dalším projektem zaměřený na výzkum v oblasti cyklistické dopravy je „Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR“. Projekt je realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 – 2009 MD ČR pod číslem 1F43E/045/210). Hlavní partnery jsou: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., České vysoké účení technické, Fakulta dopravní v Praze a Universita Karlova, Centrum pro otázky životní prostředí. Předmětem řešení projektu je vypracování komplexně orientované analýzy vyhodnocující infrastrukturní podmínky cyklistické dopravy s návrhem opatření k jejímu zatraktivnění a s posouzením její využitelnosti. Analýza je členěná do těchto dílčích kapitol:

• Databáze vybudovaných a plánovaných cyklistických komunikací
• Zpráva o podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce
• Analýza vlivu vybraných způsobů řešení cyklistické infrastruktury na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích
• Studie ve věci zhodnocení využitelnosti a atraktivity cyklistiky
• Metodická příručka - cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty

Databáze vybudovaných a plánovaných cyklostezek

Tato část výzkumného úkolu přináší data o celkovém počtu cyklistických komunikací, která jsou v České republice. K 31.1.2008 bylo evidováno 1063,0 km komunikací vhodných pro cyklisty, z toho cyklostezek je 849 km a 214 km komunikací pro nemorová vozidla, označených dopravní značkou B11.

Snahou bylo pokrýt celou republiku, ale v některých případech se nepodařilo získat z měst a obcí odpovídající data. Takže celkový počet cyklostezek bude o něco vyšší. V případě komunikací pro nemorová vozidla nebylo cílem pokrýt celou republiku, neboť by bylo dosaženo zcela jiných, vyšších čísel. Musela by se mapovat každá lesní a polní cesta, účelová komunikace apod. Cílem bylo ale spíše vyzvednout ty komunikace, které jsou hojně využívány cyklisty a většinou slouží k denním cestám do práce, do škol, případně v rámci volnočasových aktivit. V mnoha případech jsou „lidově“ označovány za cyklostezky. Takto je například označen část úseku cyklostezky Bečva, cyklostezky Hluboká – České Budějovice. Cílem bylo prostě upozornit na skutečnost, že i jiné komunikace jsou vhodné pro cyklisty. Ve městech bylo snahou mapovat B11 minimálně. Důraz byl dán především na extravilán a na cesty, které propojují obce.

Obr. 1: Celková délka komunikací vhodných pro cyklisty, určených pro denní dojíždění

Druhá část výzkumné části projektu mapuje vybrané lokality, kde se plánuje vybudovat cyklistická infrastruktura. Velmi cenným výstupem je přehled 30 největších cyklistických projektů, které by mohly být podávány na Strukturální fondy EU (ROP).

Zpráva o podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce

Zpráva o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce vycházela z podkladů Českého statistického úřadu, který zabezpečoval, organizoval, řídil a koordinoval Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001). Získaná data od ČSU byla analyzována a následně zpracovávána jako výchozí podklad pro dosažení dílčích výsledků nezbytných pro naplnění cíle aktivity.

Nejprve byly zpracovány údaje o obyvatelstvu vyjíždějícím a dojíždějícím do zaměstnání a do školy podle používaného dopravního prostředku souhrnně pro celou ČR a dále údaje o podílu cyklistické dopravy na celkové vyjížďce a dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy podle jednotlivých krajů. Dále byly definovány výsledky volby dopravního prostředku obyvatelstva k vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a do školy podle jednotlivých krajů. Zároveň byl graficky vyjádřen podíl cyklistické dopravy v jednotlivých krajích na celkové vyjížďce a dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy. Následně byly zpracovány údaje o obyvatelstvu vyjíždějícím každodenně z domu do zaměstnání a do školy podle používaného dopravního prostředku souhrnně pro všechny obce v České Republice zvlášť a v rámci jednotlivých dopravních prostředků dále pro různé délky cesty. Pro potřebu zpracování informací o podílu jednotlivých druhů dopravy na každodenních cestách do zaměstnání a do školy a vlivu délky cesty na volbu dopravního prostředku byly využity ze Sčítání lidu, domů a bytů data zjišťovaná o každodenním pohybu zaměstnaných osob, školáků, učňů a studentů z místa trvalého nebo přechodného bydliště (otázka na denní dojížďku nebo docházku do zaměstnání a školy a otázka na dopravní prostředek). Ze všech výsledků uveďme například, že největší podíl cyklistů dojíždějících do práce má město Uničov se 41,7% (týká se měst nad 5000 obyvatel). Absolutně nejvyšší podíl všech cyklistů pak má obec Labské Chrčice s 62,5%. Celorepublikový průměr dojíždění lidí do zaměstnání činí 7,3%.

Obr. 2: Podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce (města nad 5000 lidí)

Analýza vlivu vybraných způsobů řešení cyklistické infrastruktury na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích

Analýza vlivu vybraných způsobů řešení cyklistické infrastruktury na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích” se skládá ze tří kapitol: 1. „Cyklistická doprava; obecné zásady plánování doplněné o databázi příkladů cyklistické infrastruktury“; 2. „Rešerše zahraničních pramenů v oblasti cyklistické dopravy“; 3. „Studie vlivu vybraných způsobů řešení cyklistické infrastruktury na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích“.

V první kapitole jsou stručně představeny zásady budování cyklistické infrastruktury, které jsou názorně doplněny o příklady řešení cyklistické infrastruktury. Celkem jich bylo zpracováno 68. Ke každému je pak vytvořen detailní soubor, ve kterém je možno nalézt všechny podrobnosti, včetně finanční náročnosti. U každého příkladu je tak uveden zdroj pramene. Příklady byly následně setříděny tak, aby se mohly stát inspirací z několika úhlů pohledů.

Součástí analýzy jsou také rešerše, které poskytují základní informace k zahraničním pramenům týkajících se budování cyklistické infrastruktury. Z evropských států jsme se zaměřili zejména na Německo, Rakousko, Švýcarsko, Dánsko, Nizozemí, Švédsko, Velkou Británii a Norsko. Dále byla rozpracována databanka literatury a odborných časopisů. Byla provedena analýza obsahů, byly zpracovány stručné výtahy a dílčí vyhodnocení problematiky.

Poslední kapitolou je výzkum zaměřený na stávající uživatele cyklistických komunikací v různých českých městech, kteří se vyjadřovali k bezpečnosti nebo preferenci používání různých typů řešení cyklistické dopravy ve městech. Zpráva popisuje cíle, metody a výsledky (a závěry nebo doporučení z nich plynoucí) dopravních výzkumů zaměřených na získání podkladů k možnostem optimalizace vybraných aspektů plánování cyklistické infrastruktury a jejích technických prvků se zvláštním zřetelem na ty, které v našich podmínkách nejsou ještě dostatečně ošetřeny na legislativní úrovni, tj. na vedení cyklistické dopravy v prostoru okružních křižovatek, na obousměrný cyklistický provoz v komunikacích s jednosměrnou motorovou dopravou, na kritéria pro smíšený provoz chodců a cyklistů na společných komunikacích bez vzájemného oddělení a na přesnější definování podmínek pro vedení cyklistické komunikace v prostoru zastávek veřejné hromadné dopravy (Čarský 2005).

Obr. 3: Vlivy při volbě trasy pro cestu na kole po městě

Studie ve věci zhodnocení využitelnosti a atraktivity cyklistiky

Výzkumná zpráva zahrnující studie o zhodnocení využitelnosti a atraktivity cyklistiky a shrnutí možností financování cyklistické infrastruktury v podmínkách České republiky.

Těžištěm tohoto dílčího cíle se staly výsledky výzkumu dopravního chování, které byly získané sociologickým šetřením ve dvou vybraných rezidenčních lokalitách města Plzně. Byly zpracovány popisné statistiky výběrového souboru a výskyt proměnných souvisejících s dostupností jednotlivých dopravních alternativ (vlastnictví kola, řidičského průkazu, automobilu, předplatné na hromadnou dopravu atd.). Dále byly zpracovány údaje o počtu cest konaných za jednotlivými účely a o podílu dopravních prostředků – nejen cyklistiky – na těchto cestách. V dotazníku byly použity dva odlišné způsoby měření pravidelných cest – přímá odpověď na otázku, jaký je nejčastěji využívaný dopravní prostředek na pravidelné cesty, a experimentálně získané údaje o cestách v jeden zvolený všední den. Údaje získané alternativními způsoby byly porovnány. Model vysvětlující volbu dopravního prostředku byl v této fázi založen pouze na souhrnných údajích o nejčastěji využívaných dopravních prostředcích – viz. obrázek č.6. Efekt vysvětlujících faktorů byl testován pomocí statistiky chi-kvadrátu, t-testů, lineární a logistické regrese (Braun Kohlová & Brůhová-Foltýnová, 2006).

Část výstupů z výzkumu dopravního chování je využita pro zpracování analýzy nákladů a výnosů cyklistické infrastruktury (cost-benefit analýzy), případovou studii pro Plzeň.

Obr. 4: Koeficienty regresního modelu volby dopravního prostředku

Součástí zprávy je také přehled možností využití ekonomických nástrojů pro podporu cyklistiky. Podává přehled možností financování cyklistické infrastruktury v České republice a ukazuje na příkladech z různých měst dobrá řešení při využití dotací pro podporu cyklistiky. Pozornost je věnována i daňovému systému v zahraničí a ČR ve vztahu k cyklistice, přičemž jsou opět uvedeny příklady dobré praxe.

Zpráva také podává informace o tom, nakolik jsou využívány a jak prospěšné jsou nově vybudované cyklistické stezky financované ze SFDI z let 2002 a 2003. Bylo vytipováno 20 lokalit, na kterých bylo provedeno celkem 40 měření intenzit cyklistů. Výzkum se prováděl tak, aby bylo možné porovnávat jak intenzity v pracovních dnech, tak i o víkendech. Ze sčítacích archů je také možno vyčíst, zda se jednalo o muže či ženu, jak byl starý a zda měl přilbu. Byly zpracovány velmi podrobné grafy k jednotlivým lokalitám.

Obr. 5: Lokalizace míst, kde probíhalo měření intenzity cyklistů

Metodická příručka – cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty

Metodický materiál byl realizován v letech 2007 – 2008. V připravovaném metodickém materiálu mají být představeny principy a příklady, které mají za cíl prohloubit znalosti o principech budování cyklistických stezek, které vychází jak z novelizace normy ČSN 73 61 10, tak i z Technických podmínek 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“.

Pro přehlednost byly informace o cyklistické dopravě roztříděny do těchto kapitol:

• 1. Charakteristika cyklodopravy.
• 2. Obecné zásady plánování.
• 3. Cyklistická doprava v extravilánu (v území nezastavěném).
• 4. Cyklistická doprava v hlavním dopravním prostoru.
• 5. Přidružený prostor, sdílení (prostoru) s pěší dopravou: Samostatné stezky pro cyklisty; Stezky a komunikace pro chodce a cyklisty s jejich vzájemným oddělením; Smíšené stezky a komunikace pro chodce a cyklisty.
• 6. Další prvky: (a) obousměrný provoz cyklistů v jednosměrných ulicích; (b) problematika řešení cyklistické dopravy na křižovatkách; (c) cyklistické komunikace v prostoru zastávek MHD; (d) cyklistická doprava v pěších, obytných zónách a v parcích.

Priorita rozvoje cyklistické dopravy neleží ovšem jen v otázce nabídky kvalitní infrastruktury, ale také aby umožňovala plošnou dopravní obsluhu území. V ČR se totiž často falešně a nekriticky prosazuje „vymísťování“ cyklistů z vozovek do přidruženého prostoru, a to i tam, kde by vedení formou jízdního pruhu v hlavním dopravním prostoru bylo velmi vhodné. Tento názor má své kořeny v 60.-70. letech, tedy v době podpory motorizace v Evropě. Od 70. let pak Evropa hledala způsob, jak cyklisty zaintegrovat zpět do dopravy. My se to pomalu učíme až nyní.

Celá metodika byla rozdělena do dvou dílů. První díl shrnuje informace z výzkumného úkolu, cituje články a kapitoly z TP 179 a z ČSN 736110 (vždy psány kurzívou), které jsou doplněny komentáři a příklady.

Ke stažení:

(1) Databáze vybudovaných a plánovaných cyklostezek; 2006
(2) Zpráva o podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce; 2006
(3) Analýza vlivu vybraných způsobů řešení cyklistické infrastruktury na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích; 2006
(4) Studie ve věci zhodnocení využitelnosti a atraktivity cyklistiky; 2006
(5) Metodická příručka – cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty; 2009
(6) Souhrnná zpráva: CYCLE21 - Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR; 2009

HLEDÁNÍ V DOKUMENTECH

• Rozšířené vyhledávání

AKCE, KONFERENCE, SEMINÁŘE