SONDA - Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury

 

Abstrakt projektu

Jedná se o výzkumný projekt v oblasti cyklistiky „SONDA: Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury,“ který je realizován v rámci Národního programu výzkumu 2007 – 2011 MD ČR (č. CG723-071-120). Úkolem projektu je vypracovat komplexně orientovanou metodiku, stanovující principy a metody rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury, které by přispívaly ke zvyšování bezpečnosti dopravy. 

Předkládaný projekt je řešen v několika oblastech, které jsou vzájemně propojené. V první oblasti se zaměřuje na monitoring využití Strukturálních fondů EU k výstavbě cyklostezek. Dále je pozornost zaměřena na průběžnou aktualizaci a rozšíření databáze cyklistické infrastruktury ve vztahu k městům a krajům. Dále je zkoumáno, nakolik se nové cyklistické stezky osvědčují v praxi, zvláště v otázkách jízdních cyklistických pruhů v hlavním dopravním prostorů, sdílení prostoru s in-liny, či různých technologií výstavby cyklostezek. Dále jsou vypracovány koncepce liniových koridorů a vytváření propojené sítě míst v urbanizovaných aglomeracích a ve volné krajině. Projekt se rovněž zaměřuje na otázky cyklistické doprovodné infrastruktury „Bike and Ride“ a „Bike and Walking“.

Stručné zhodnocení průběhu řešení projektu za rok 2009

V roce 2009 byla realizována třetí etapa a byly řešeny tyto dílčí aktivity:

• "AB0915" - Posoudit databázi plánovaných akcí z roku 2007, nakolik jsou skutečně připraveny na čerpání ze Strukturálních fondů EU.
• "AB0916" - Získat data k prvním lokalitám, kde se již vybudovala nová cyklostezka, ve vztahu ke zvyšování bezpečnosti dopravy.
• "AC0917“ - Pokračovat v analýze čerpání financí ze Strukturálních fondů a dalších zdrojů, jako např. SFDI, INTERREG apod.-II.etapa
• "AD0918" - Provést aktualizaci databáze cyklistické infrastruktury a rozpracovat ji o prvky (kontakty, zahraniční zkušenosti)- II.etapa.
• "AE0919" - Zhodnotit používané vybrané prvky a technologie cyklistických komunikací - II. etapa.
• "AF0920" - Analyzovat možnosti využití liniových koridorů po rušených železnicích pro budování cyklistické infrastruktury v ČR - III.etapa
• "AG0921" - Analyzovat možnosti využití protipovodňových opatření, pozemkových úprav a operačního programu Zemědělství pro budování cyklistické infrastruktury v ČR - II.etapa.
• "AH0922" - Analýza cyklistické doprovodné infrastruktury v rámci programu „Bike and Ride“. “. III.etapa
• "AI0923" - Sběr průběžných dat pro Analýzu cyklistické doprovodné infrastruktury v rámci programu „Bike and Walking“

Ke stažení: zpráva za rok 2009

Byla posouzena databáze plánovaných akcí z roku 2007, nakolik jsou skutečně připraveny na čerpání ze Strukturálních fondů (viz. aktivita „AA0915“). Dále byly průběžně vyhodnoceny první lokality, kde se již vybudovala nová cyklostezka ve vztahu ke zvyšování bezpečnosti dopravy (viz. aktivita "AB0916"). Z důvodu rizika, že v některých naměřených lokalitách z roku 2008 nakonec nedojde k výstavbě nové komunikace pro cyklisty nebo se její realizace výrazně zpozdí, bylo vybráno pro rok 2009 dalších 7 lokalit, kde bylo provedeno dodatečné sčítání intenzit cyklistů a jiných druhů dopravy.

Dále byla provedena analýza čerpání financí ze Strukturálních fondů a dalších zdrojů, jako např. SFDI, INTERREG apod.-II.etapa (viz. aktivita „AC0917“). Rovněž byla provedena aktualizace databáze cyklistické infrastruktury a její rozpracování o další prvky (kontakty, zahraniční zkušenosti)- II.etapa. Jednalo se o další rozpracování databází, které byly již vytvořeny v roce 2008 (viz. aktivita „AD0918“).

V rámci aktivity „AE0919“ byly sledovány na dalších lokalitách vzájemné konflikty mezi cyklisty a in-linisty (bruslaři) na stezkách pro chodce a cyklisty se společným provozem o různých šířkách. Dále byla upřesňována a připomínkovaná kompletní databáze možnosti technologií výstavby cyklistických komunikací. Posuzování dopravních konfliktů mezi řidiči a cyklisty v oblasti cyklistické pruhu v hlavním dopravním prostoru a v jednosměrných ulicích s povolením vjezdu cyklistů bylo přesunuto na řešení v roce 2010, neboť byla dána přednost neplánovanému sčítání 7 nových lokalit (viz. aktivita "AB0916").

V rámci aktivity „AF0920“ byla provedena analýza možností využití liniových koridorů po rušených železnicích pro budování cyklistické infrastruktury v ČR - III.etapa - byla zaměřena na průzkum situace v min. 20 lokalitách realizovaných, plánovaných nebo potenciálních drážních stezek v ČR. Průzkum proběhl podle již zpracované metodiky a jeho výsledky se staly součástí databáze drážních stezek v ČR. Současně byl zpracován přehled provozovaných železnic v jednotlivých krajích, u nichž existovala určitá pravděpodobnost zrušení v budoucnu. Pozornost byla věnována také cyklostezkám budovaným v ochranném pásmu dráhy, tzv. "rail-with-trail".

V rámci aktivity „AG0921“ byla provedena analýza možností využití protipovodňových opatření, pozemkových úprav a Programu rozvoje venkova (nástupce OP Zemědělství) pro budování cyklistické infrastruktury v ČR V roce 2009 byla pozornost zaměřena kromě průzkumu minimálně dvaceti dalších stávajících či potenciálních koridorů pro říční stezky především na vyhledání a zmapování plánovaných a připravovaných protipovodňových opatření se zpracovanou projektovou dokumentací a posouzení jejich využitelnosti pro budování cyklistické infrastruktury (říční stezky vedené po korunách ochranných hrází apod.). Při jednáních se správci toků bylo prověřeno také využití dosud neveřejných účelových komunikací podél vodních děl pro potřeby cyklistiky (kolize s pásmy hygienické ochrany apod.). Průběžně také probíhalo sledování výsledků výzev Programu rozvoje venkova z hlediska využívání jeho prostředků pro rozvoj cyklistické infrastruktury.

Práce na aktivitě „AH0922“ probíhaly ve čtyřech krocích: Dále probíhala analýza stavu parkování kol na vlakových nádražích a zastávkách. Byla vedena jednání s vybranými obcemi a kraji o hledání možností, jak změnit stav, který pramenil z analýzy parkování kol na vlakových nádražích a zastávkách. Hlavní prezentace dané problematiky proběhla během národní cyklokonference 2009 (květen). Byla navázána spolupráce s bavorskou stranou a proběhly konzultace na přenosu know – how do České republiky.

Práce na aktivitě „AI0923“ spočívaly v pokračování analýzy systému "Bike&Walking" . Byla dále doplňována o nové prvky, příklady a doporučení. Součástí řešení aktivity bylo hledání způsobů, jak první výsledky a doporučení převést do praxe. Do cyklokonference 2009 (květen) byla vytvořena první podoba budoucí metodiky, která byla rozdávána účastníkům konference. Daný materiál sloužil k navazující diskusi a k dokončení dané metodiky. 

Stručné zhodnocení průběhu řešení projektu za rok 2008

Proběhlo dotazníkové šetření zaměřené na všechny potenciální uživatele nově budovaných cyklistických komunikací ve 20 lokalitách, kteří se vyjadřovali k různým otázkám souvisejících s výstavbou a využíváním nově plánované komunikace pro cyklisty ve své lokalitě, ale i k využívání finančních prostředků v oblasti sportu, rekreaci či jiných odvětví. Druhým z průzkumů bylo samotné sčítání cyklistů ve 20 sledovaných lokalitách.

Další aktivita se zaměřila na monitoring výstavby cyklistických stezek a dalších komunikací vhodných pro cyklistickou dopravu dotovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury a především ze Strukturálních fondů EU.

Dále byla provedena aktualizace databáze cyklistických komunikací. K 25.1.2009 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 318,3 km cyklostezek, z toho 134 km v Moravskoslezském kraji (jedná se o nejrozsáhlejší síť cyklostezek se na území ČR). Po kraji Moravskoslezském následuje potom kraj Olomoucký s délkou 131 km a následně kraj Středočeský s délkou 128,4 km. Pokud bychom přepočítali délku cyklostezek v jednotlivých krajích na 100 obyvatel, výsledek bude následující: největší délka připadá na 100 obyvatel v Pardubickém kraji – celkem 24,5km. Na druhém místě je kraj Královéhradecký s délkou 21,5km a třetí v pořadí je kraj Olomoucký 20,5km.

Rovněž byla vytvořena databáze zahraničních zkušeností. Nová literatura a odkazy byly vyhledávány prostřednictvím tři webových stránek, které shromažďují nejnovější informace o cyklistice z celé Evropy (www.civitas.org, www.eltis.org a www.epomm.org) Takto bylo posouzeno na 200 příspěvků, ze kterým byly vytvořeny české anotace a zařazeny podle jednotlivých témat.

Dále proběhlo terénní šetření, během něhož se sledovaly dopravní konflikty mezi řidiči a cyklisty. Pro tyto účely bylo vytipováno celkem 5 lokalit, z toho 4 v místech, kde se vyskytují cyklistické pruhy v hlavním dopravním prostoru, a 1 v prostoru jednosměrné ulice s obousměrným provozem cyklistů. Posuzování cyklistických pruhů v hlavním dopravním prostoru probíhalo v Brně, Břeclavi, Olomouci a Uherském Hradišti. Při těchto průzkumech byl zaznamenáno celkem 1 376 potenciálních konfliktních situací. V Českých Budějovicích, kde se posuzoval provoz v jednosměrné ulici, byl zaznamenán celkový počet 278 potenciálních konfliktních situací mezi řidiči a cyklisty.

Vzájemné konflikty mezi cyklisty a in-linisty (bruslaři) byly sledovány na stezkách pro chodce a cyklisty se společným provozem o různých šířkách a v termínech umožňujících porovnání různých podmínek provozu z hlediska intenzit obou typů uživatelů. Jednalo se taktéž o 5 lokalit - v tomto případě Brno, Česká Lípa, České Budějovice, Kunovice, Praha-Modřany. Při těchto průzkumech byl na sledovaných stezkách o šířce 3,0 m zaznamenán celkový počet 1 252 potenciálních konfliktních situací.

Rovněž byla vytvořena kompletní databáze možnosti technologií výstavby cyklistických komunikací. V rámci každého druhu povrchu cyklistické komunikace je uveden obecný přehled, orientační náklady a příklady (v deseti případech jsou uvedeny také detailnější informace). Dále byl zahájen průzkum využitelnosti drážních těles po zrušených železnicích pro budování cyklostezek a současně průzkum již realizovaných a plánovaných projektů drážních stezek. Bylo popsáno celkem 20 takových lokalit a to dle metodiky, jejíž jednotlivé parametry byly navrženy v roce 2007 a finalizovány počátkem roku 2008. Zpracované profily jednotlivých projektů tvoří základ databáze drážních stezek, která v ČR dosud neexistuje a jejímž cílem je umožnění výměny zkušeností a informací mezi realizátory projektů. Průzkum ukázal, že s postupujícím časem města a obce stále více počítají s využitím těles zaniklých tratí pro budování drážních stezek ve svých územně plánovacích dokumentacích. Tomuto faktu nahrává možnost získat financování na budování drážních stezek z fondů EU a SFDI. Sběr dat o projektech drážních stezek bude uskutečněn i v roce 2009, kdy bude databáze rozšířena o 20 dalších lokalit.

Další aktivita byla zaměřena na možnost využití konkrétních koridorů podél vodních toků pro vedení cyklistických tras a budování cyklistických stezek. V rámci zpracování byla pozornost zaměřena zejména na dokončené, probíhající a připravované projekty cyklistických stezek a tras vedených podél vodních toků (dále jsou označovány také jako říční stezky), na návrhy doplnění dílčích připravovaných úseků tak, aby dohromady vytvořily souvislý bezpečný koridor pro nemotorovou dopravu, a na zcela nové návrhy dalších koridorů, které by posílily možnosti pro nemotorovou dopravu v dalších regionech.

Sběr dat k systému Bike&Ride byl realizován od května 2008, jejíž výsledkem je první předběžná analýza stavu parkování kol na vlakových nádražích a zastávkách. Daná analýza byla vypracována na základě místního šetření několika tratí a na základě sběru dat z dotazníkového šetření obcí. Prozatím je evidováno 239 nádraží a stanic, na kterých bylo identifikováno celkem 10 základních typů cyklostojanů.

Byla zahájena analýza stavu systému parkování a úschovy kol ve vybraných městech ČR. Konkrétně průzkum proběhl v Praze, Českých Budějovicích, Olomouci, Plzni, Prostějově, Přerově a Kroměříži. Dokonce i proběhla odborná exkurze v Berlíně. Následně byla studována relevatní literatura, zejména manuál pro parkovací cyklistickou infrastrukturu: Bicycle parking manual, The Danish Cyclists Federation, 2008. Dané poznatky pak sloužily pro vytvoření základní kostry budoucího metodického materiálu, ve kterém jsou mimo jiné řešeny tyto kapitoly: Proč se zabývat otázkou parkování kol? - Parkovací politika. - Marketingový návrh, jak zlepšit parkovací infrastrukturu v ČR. - Zařízení cyklistické parkovací infrastruktury. - Parkování kol krok za krokem. - Výběr vhodného typu stojanu. - Obecné požadavky pro konstrukční řešení cyklostojanu.

Ke stažení:

(1) Monitoring cyklistické dopravy
(2) Analýza finančního čerpání ze Strukturálních fondů a dalších zdrojů
(3) Aktualizace databáze cyklistické infrastruktury
(4) Zahraniční zkušenosti
(5) Zhodnocení vybraných prvků cyklistické infrastruktury (cyklistický pruh, jednosměrné ulice)
(6) Zhodnocení technologií cyklistických komunikací
(7) Analýza možnosti využití liniových koridorů po rušených železnicích pro budování cyklistické infrastruktury v ČR
(8) Analýza možnosti využití protipovodňových opatření, pozemkových úprav a operačního programu Zemědělství pro budování cyklistické infrastruktury v ČR
(9) Analýza cyklistické doprovodné infrastruktury v rámci programu „Bike and Ride“
(10) Analýza cyklistické doprovodné infrastruktury v rámci programu „Bike and Walking“

HLEDÁNÍ V DOKUMENTECH

• Rozšířené vyhledávání

AKCE, KONFERENCE, SEMINÁŘE